pondělí 12. března 2018

Ach, ta láska...

Po dlooouhé době jsem se opět vrátila k blogu..
Z nějakého důvodu jsem se nedokopala k počítači, takže jsem psala pouze pro sebe. Každopádně, tohle je trochu obsáhlejší téma a tak jsem se rozhodla to napsat sem..
-
Každý jistě zná zamilovanost, poblázněnost a jiné pocity k lásce patřící.. Ačkoliv jsem se snažila se tomu všemu dlouhou dobu vyhýbat, láska si ke mě nějak cestu našla a řekněme, že jsem se nakonec zamilovala...

.......jenže....

...vždy když si má hlava usmyslí, že je čas na lásku, není na to vhodná doba, vhodný stav mé osoby a vlastně cekově, vhodný člověk ( nervozní smích ).

Vše to začalo v prosinci. Byla jsem naprosto poblázněná do jednoho chlapce, se kterým se v citech k druhému střídáme prakticky v kuse. Míjíme se. Vždy když to vypadá, že se tohle prokletí konečně prolomí, vždy se něco stane a úplně se to celé rozbije. Tentokrát si našel slečnu a mě to neuvěřitelně zasáhlo... Cítila jsem se zlomená a tak zranitelná jako nikdy. Neuvěřitelně mě ranil, aniž by to sám tušil. Trvalo mi měsíc, než jsem se z toho vzpamatovala a srdce si poručilo, zamilovat se znovu. Po dvou měsících, od této události jsem se zakoukala do jedné osoby. Byla jsem v takovém zvláštním euforickém stavu. Zajímal mě jen ten člověk, nikdo a nic jiného, a ačkoliv o mě dotýčný ani nic netušil, byla jsem naprosto bláznivě šťastně zamilovaná.
Brzy se ale ukázalo, že ten dotyčný projevuje city úplně jiné slečně a jako by někdo lusknul prsty já se cítila zlomená... A ačkoliv na to nejsem pyšná, začala jsem kouřit, protože v tu chvíli mi nic jiného nedokázalo ulevit.
No, hádejte kdo se opět objevil. Dostali jsme se opět k tématu, jak se neustále míjíme. Já byla zlomená a on mi byl oporou... Je to stejně všechno zvláštní. Nikdy se mezi námi nic nestalo. Jen obětí, nebo polibek na tvář. Přesto se ty city objevují skoro tři roky... U obou. A přesto jsme se nikdy nedokázali setkat, i když to navzájem víme.
Dostali jsme se do bodu, kdy jsme se asi konečně setkali, ale já teď váhám, zda to konečně zlomit, nebo to prostě nechat vyšumět...

Žádné komentáře:

Okomentovat